Naše firma Vám nabízí veškeré kominické práce

O nás

Kominické práce Jindřichův Hradec

Naší prioritou je Vaše spokojenost. Předností naší firmy je profesionalita a mnohaletá zkušenost na trhu. Navíc se náš vyškolený personál nejlépe postará o co nejrychlejší a nejefektivnější řešení vaší zakázky. Samozřejmostí je osobní přístup a vysoká pečlivost.

Kominictví

Karel Zeman

Horní Žďár
J.Hradec
37701

+420 606 060 521

 

Služby

  • Čištění komínu, kouřovodu, kotlů
  • Opravy a rekonstrukce komínu, frézování
  • Dodávky a montáž komínových systémů
  • Kontrola provozu a provozuschopnosti spalinové cesty
  • Vložkování
  • Měření tahu
  • Revize komínu a kouřovodu
  • Stavební práce spojené se stavbou a opravou komínu a kouřovodů

Frézování dehtu

Vlastníme speciální frézovací bowden, který mechanickým čištěním odstraní stávající dehet v komíně.

Klasickým čištěním spalinové cesty dehet v komíně nevyčistíme, proto používáme speciální řetízkovou frézu, která z velké části Váš komín zbaví nečistot a nahromaděného dehtu.

Pravidelné kontroly stavu spalinové cesty

Kontroly spalinové cesty provádíme coby odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví.

Povinná roční kontrola
Dnem 1. 1. 2011 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Tímto dnem bude zrušena vyhláška č. 111/1911 Sb., o čištění komínů. Po mnohaletém úsilí o novelizaci tohoto značně zastaralého předpisu, který byl v některých ustanoveních již neúčinný pro jejich neplnitelnost (např. ustanovení § 2, podle něhož “kominický podnik plní povinnosti podle této vyhlášky v územním obvodě, který mu určí okresní národní výbor příslušný podle jeho sídla”).

Vláda nařizuje k provedení zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č. 163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb. a zákona č. 281/2009 Sb.:

§ 1 Podmínky požární bezpečnosti

(1) Každý si musí počínat tak, aby při provozu komína a kouřovodu (dále jen “spalinová cesta”) a spotřebiče paliv nedocházelo ke vzniku požáru.

(2) Provoz spalinové cesty a spotřebiče paliv se považuje za vyhovující z hlediska požární bezpečnosti, jestliže se kontrola, čištění a revize spalinové cesty, čištění spotřebiče paliv a vypalování komína provádí způsobem a ve lhůtách stanovených tímto nařízením vlády, a pokud nejsou při jejich čištění, kontrole nebo revizi shledány závady.

(3) Toto nařízení vlády se nevztahuje na spalinovou cestu, jejíž součástí je volně stojící komín o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větší nebo o stavební výšce 60 m a větší, a na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW.

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 91/2010 SB. PLATÍ

NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 91/2010 SB. NEPLATÍ

§ 2 Kontrola spalinové cesty

(1) Kontrolu spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví1).

(2) Kontrola spalinové cesty se provádí

posouzením bezpečného umístění hořlavé stavební konstrukce, materiálu a předmětu v návaznosti na konstrukční provedení spalinové cesty a připojeného spotřebiče paliv,

posouzením komína, zejména z hlediska jeho požární bezpečnosti a provozuschopnosti,

posouzením, zda je zajištěn volný a bezpečný přístup ke komínu, k jeho vymetacím, čisticím a kontrolním místům,

posouzením zajištění požární bezpečnosti stavby, zvláště při prostupu spalinové cesty vodorovnými a svislými stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby,

posouzením jejího stavebně technického stavu.

(3) Splnění požadavků na kontrolu spalinových cest podle zákona o ochraně ovzduší2) a ve lhůtách jím stanovených se považuje za splnění požadavků na kontrolu spalinových cest podle tohoto nařízení.

Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, na nějž se odkazuje odstavec (3), stanoví:

“§ 12 Povinnosti provozovatelů malých stacionárních zdrojů znečišťování

(1) Provozovatelé malých stacionárních zdrojů jsou povinni

f) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování, měření množství vypouštěných látek akontrolu stavu spalinových cest u spalovacích zdrojů, a to nejméně jedenkrát za 2 roky, a odstraňovat zjištěné závady do 2 měsíců od jejich zjištění, pokud se s obecním úřadem nedohodnou jinak; tuto povinnost plní provozovatelé u zdrojů spalujících tuhá paliva od jmenovitého tepelného výkonu 15 kW a u zdrojů spalujících plynná nebo kapalná paliva od jmenovitého tepelného výkonu 11 kW; za oprávněnou osobu se považuje držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví.

(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. b), f) a g) se nevztahují na provozovatele malých stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost.”.

§ 3 Čištění spalinové cesty

(1) Čištění spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví; čištění spalinové cesty sloužící pro odtah spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně je možné provádět svépomocí.

(2) Čištění spalinové cesty se provádí čisticími pracemi, zejména se zaměřením na odstraňování pevných usazenin ve spalinové cestě a na lapači jisker a na vybírání pevných znečišťujících částí nahromaděných v neúčinné výšce komínového průduchu nebo kondenzátů ze spalinové cesty.

§ 4 Lhůty kontrol a čištění spalinové cesty a spotřebiče paliv

(1) Lhůty kontroly a čištění spalinové cesty během jejího provozu jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(2) Spalinovou cestu, na kterou je připojen spotřebič paliv a která nebyla v provozu od předchozí kontroly a čištění déle, než je doba vyplývající ze lhůt čištění spalinové cesty uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, není nutné do jejího opětovného uvedení do provozu kontrolovat a čistit; kontrola a čištění spalinové cesty se provede před opětovným uvedením spotřebiče paliv do provozu.

(3) U nepoužívaného komína, který je v ústí zabezpečen proti vnikání dešťové vody a je v místech připojení spotřebiče paliv řádně označen tabulkou s nápisem “Mimo provoz” nebo jiným vhodným způsobem, se kontrola a čištění neprovádí.

(4) Lhůty vybírání pevných znečišťujících částí nahromaděných v neúčinné výšce komínového průduchu nebo kondenzátů ze spalinové cesty jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

(5) Lhůty čištění spotřebiče na pevná paliva jsou stanoveny v příloze č. 1 k tomuto nařízení.

§ 5 Revize spalinové cesty

(1) Revizi spalinové cesty provádí odborně způsobilá osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví, a která je zároveň

revizním technikem komínů3),

specialistou bezpečnosti práce-revizním technikem komínových systémů3), nebo

revizním technikem spalinových cest3).

(2) Revize spalinové cesty se provádí

před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína,

při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv,

před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv,

po komínovém požáru,

při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě.

§ 6 Zpráva o provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty a revizní zpráva spalinové cesty

(1) O provedené kontrole anebo čištění spalinové cesty vydá odborně způsobilá osoba písemnou zprávu podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k tomuto nařízení. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 3 odst. 1 svépomocí, učiní o tom záznam do požární knihy4), popřípadě jiné provozní dokumentace, kterou předloží odborně způsobilé osobě při provádění kontroly.

(2) O revizi spalinové cesty vydá odborně způsobilá osoba písemnou zprávu podle vzoru uvedeného v příloze č. 3 k tomuto nařízení.

(3) Pokud odborně způsobilá osoba při kontrole, čištění nebo revizi spalinové cesty zjistí nedostatky, kterébezprostředně ohrožují požární bezpečnost, zdraví, život nebo majetek osob a které nelze odstranit na místě, neprodleně oznámí tuto skutečnost písemnou cestou v případě nedostatků způsobených nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatků týkajících se nedodržení požadavků na požární bezpečnost orgánu státního požárního dozoru.

§ 7 Vypalování komína

(1) Vypalování komína je odstraňování pevných usazenin spalin, zejména dehtových, z průduchu komína jejich kontrolovaným spálením.

(2) Komín se smí vypalovat pouze tehdy, pokud není možné odstranit pevné usazeniny spalin jiným způsobem, za předpokladu, že komín je odolný proti účinkům hoření, a nedojde-li vypalováním k narušení účelu, kterému má komín sloužit.

(3) Komín může vypalovat pouze odborně způsobilá osoba, kterou je držitel živnostenského oprávnění v oboru kominictví nebo revizní technik komínů, a to za pomoci další k tomu způsobilé osoby.

(4) Vypalování komína oznamuje majitel stavby místně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje, a to nejméně 5 pracovních dnů přede dnem zahájení této činnosti.

§ 8 Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 111/1981 Sb., o čištění komínů, se zrušuje.

§ 9 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2011.

1) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 12 odst. 1 písm. f) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákona č. 385/2005 Sb.
3) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
4) § 37 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci).

Kontrola spalinové cesty se provádí:
  • před uvedením spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komína
  • při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv
  • před výměnou nebo novou instalací spotřebiče paliv
  • po komínovém požáru
  • při vzniku trhlin ve spalinové cestě, jakož i při vzniku podezření na výskyt trhlin ve spalinové cestě

Krbová kamna

Pokud by jste měly zájem, nebojte se nás kontaktovat. Rádi Vám, poradíme a poskytneme výběr krbových kamen a vložek z většího sortimentu dle libosti.

Krbové vložky

Nerezové systémy a kouřovody

Karel radí

Jsme majiteli starého domu se zděným komínem, vedeným se sklepa a rádi bychom v podkroví postavili nový systémový komín a rozhodujeme se, jestli použít šamotové či nerezové vložky. V budoucnu bude v přízemí domu na komín napojena krbová vložka s teplovodním výměníkem. Můžete nám proto doporučit, zdali zvolit vložky šamotové či nerezové?

Je nutné si uvědomit, že krbová vložka s teplovodním výměníkem je ve své podstatě kotel ústředního topení. Proto se na připojení a provoz takového topidla vztahují veškeré požadavky, jak na zdroj ÚT. Proto je nutno si odpovědět, jaká je životnost komínových vložek keramických a kovových. Výrobci vesměs poskytují záruku na kovové materiály v komínech do 10 let, na keramiku 30 let, jako to dělá výrobce komínu Schiedel. Doporučujeme proto zvolit komínový systém s kvalitními keramickými vložkami, které vyrábí totožný výrobce jako celý komínový set.

Stavíme nový rodinný dům a plánujeme instalaci jednoprůduchového komínu vedeného u ubvodové zdi. Uvnitř domu budou krbová kamna a z venku otevřený zahradní krb. Mohu oba spotřebiče napojit do jednoho průduchu?
Do společného komínového průduchu není možné napojit dva krby, případně krbové vložky. Pokud by byl v jednom případě krb a ve druhém krbová kamna, pak zde platí stejné omezení. Současné technické a bezpečnostní požadavky na spotřebiče paliv a spalinové cesty (viz ČSN 73 4201 – komíny a kouřovody, připojování spotřebičů paliv, ČSN 73 4230 – krby s otevřeným a uzavíratelným ohništěm a ČSN EN 13 240 – lokání spotřebiče na pevná paliva) nedovolují společné připojení dvou topidel na jednu spalinovou cestu. Není zde rozhodující, jaký je průměr průduchu, jeho výška, ani druh materiálu. V případě připojení dvou topidel výše uvedeného typu na společnou spalinovou cestu, neprojde tento stav revizi spalinové cesty, nutné pro kolaudací objektu dle Stavebního zákona č.183/2006 Sb., § 11
Je vhodné přivádět vzduch pro krbovou vložku přes společný komín? Myslím tím pomoci víceúčelové šachty např. u komínu Absolut. Myslím si, že může dojít k ohřátí vzduchu v komíně a tím pádem dojde ke špatnému tahu krbové vložky. Jakou formou byste tedy doporučil přívod vzduchu pro krbovou vložku?
Přívod vzduchu samostatnou větrací šachtou u komínu SCHIEDEL UNI, případně ABSOLUT je možný, bez většího vlivu na funkci zhoršeného tahu komína u připojeného spotřebiče paliv. Pokud posuzujeme rozdíly teplot, pak teplota spalin v rozmezí 250 °C až 330 °C je nesrovnatelně vyšší, než možná teplota vzduchu, který prochází pomocí víceúčelové šachty. Komínová konstrukce odolává vysokým teplotám spalin jednak vnitřní vložkou, dále izolací a neposledně i samotnou hmotou betonové tvárnice. I při zvýšených teplotách spalin nedochází k vyšší teplotě na povrchu komínového pláště, jak přípustných 52°C. Za daných okolností je mimo obavu, že ve víceúčelové šachtě dojde k takovému nárůstu teploty, aby jakkoliv docházelo ke snížení funkce nasávání vzduchu pro spalování, nebo k protiproudu vzduchu.
V domě máme jeden komín, do kterého ústí v přízemí krbová kamna. Chtěli bychom si postavit druhá kamna nebo krb v 1. patře. Je možné tento komín využít i v 1. patře nebo musí být komín nový? A jak by měl být vysoký?
Připojení lokálních spotřebičů na pevná paliva i ze dvou sousedních podlaží téže užitkové jednotky je možné již velmi dlouho. Nejdříve je nutné zjistit prostřednictvím kominíka použitelnost komína (průduchu) pro připojení dvou spotřebičů z pohledu dostatečnosti pro společný výkon spotřebičů paliv (max.2×10 kW) včetně výšky vyústění nad druhým sopouchem (minimálně 5m). A zajistit minimální podmínky pro přívod vzduchu. ČSN 73 4201 z roku 2010 povoluje připojení dvou lokálních spotřebičů na pevná paliva ze dvou sousedních podlaží téže užitkové jednotky jak předcházející předpisy se dvěma doplňky: 1. Zvýšil se výkon lokálních topidel na 15 kW (lze tedy připojit spotřebič na pevná paliva až do výkonu 15 kW za podmínky dostatečnosti komínového průduchu) 2. je ale vysloveno omezení pro připojení ke společné spalinové cestě pro krby, krbová kamna a krbové vložky.

Pojem krbová kamna se vžil jako obchodní název a mnohdy jsou topidla pojmenována pouze jako kamna, nebo kachlová kamna. Proto je rozhodující požadavek výrobce, který nechává určitý typ kamen zkoušet v autorizované zkušebně, případně používá v kamnech určitý typ spalovací komory (ohniště) s již schváleným certifikátem. Pak je důležitý návod výrobce k připojení kamen na společnou spalinovou cestu a údaje uvedené na identifikačním štítku. Tam může výrobce vyznačit, že jeho kamna lze připojit pouze na samostatnou spalinovou cestu. Tento požadavek musí zákazník a následně i kominík (Revizní technik komínů – spalinových cest), provádějící revizi spalinové cesty po připojení spotřebičů paliv, respektovat. Pro tento požadavek není nutno zavrhovat možnost připojení i dvou lokálních spotřebičů paliv na společnou spalinovou cestu i ze dvou sousedních podlaží téže užitkové jednotky. Požádejte blízkého Revizního technika komínů (spalinových cest) o prověření komína ve Vašem domě a nechte si u odborného prodejce poradit se vhodným výběrem kamen.

Plánuji stavbu přízemního rodinného domu s krbovou vložkou plus akumulační nádrží a nemohu se rozhodnout, jaký typ komínu zvolit – zdený nebo nerezový. Jaké jsou mezi nimi základní rozdíly? A který typ je pro novostavbu rodinného domu vhodnější?
Klasické zděné komíny se v dnešních novostavbách používají opravdu již minimálně. Hlavní příčinou, proč se vyvinuly vícevrstvé konstrukce komínů, byla výroba spotřebičů s vyšší účinností, kde stále ve větší míře začalo docházet ke kondenzaci ve spalinách. Nejdříve u plynu, dnes i u spotřebičů na pevná paliva. Pokud je v takovém spotřebiči navíc teplovodní výměník dochází k dalšímu ochlazování spalin a kondenzaci. Pokud jde o další výhody vícevrstvých (třeba nerezových) komínů, tak je třeba zmínit určitě menší nároky na prostor, rychlou stavbu nebo montáž, díky hladkým vnitřním vložkám výborný tah, minimální zanášení sazemi. Výhodná je nízká hmotnost, roztápění spotřebiče je potom rychlé, samozřejmě garantovaná požární bezpečnost atd.
Doporučujete na komín osazovat stříšky? Máme nový rodinný domek, komín využíváme jako druhý zdroj, když si chceme přitopit nebo užít příjemný večer u krbu.
Komínové stříšky si lidé nejčastěji osazují kvůli obavám z povětrnostních podmínek, které by mohly mít vliv na komínový tah. Při osazování jakéhokoliv zařízení na ústí komína je však nutné si uvědomit, že vzniká překážka, kterou musí překonávat spaliny proudící z komína do volného ovzduší. U málo využívaných komínů je přirozené, že v různých klimatických oblastech může docházet ke zvýšení vnikání dešťových srážek do komína. Je proto možné použit komínovou stříšku schváleného typu, kterou ke svému produktu nabízejí výrobci komínů. Každý výrobek na spalinové cestě musí být schválen ke svému používání a kutilské výrobky se v tomto případě důrazně nedoporučují. Nevhodný tvar stříšky nad komínovým ústím, případně jeho špatná instalace, mohou způsobit nefunkčnost odvodu spalin a přímé ohrožení života a zdraví uživatelů spotřebičů paliv.
Pro jaký typ komínu je vhodné zvolit kondenzační kotel a proč?
Kondenzační spotřebiče jsou moderní výrobky odpovídající technickému stavu doby. Využívají tepla obsaženého ve spalinách a tím zvyšují účinnost zařízení. Důsledkem pro odvod spalin jsou spaliny velmi chladné (cca 40°C) a těžké a proto je k jejich pohybu používán ventilátor. Z nabídky komínových systémů firmy Schiedel se jedná o systémy Absolut, Avant-Primo, Multi z oblasti nově budovaných komínů. Ze sanačních systémů jsou to systémy TechnoFix PRIMA1, TechnoFix 2000, TechnoStar ICS a TechnoFlex s použitím těsnění ve spojích vložek a systémy Keranova a ProGasFlex.
Chceme si koupit chatu a postavit venkovní komín. Můžete mi poradit s nějakým odkazem na návod a podrobný popis venkovních komínů? A dají se tyto komíny pořídit i v jiné barvě než je nerez?
Barevné provedení nerezových plášťů je možné a např. následující odkaz zobrazuje některé barvy pláště podle požadavku investora tak, aby odpovídaly barvě fasády: https://www.schiedel.cz/kominy-a-jejich-provedeni/reference-nerezove-kominy/bytove-domy-lutin Technické podklady k některým lehkým třívrstvým systémům najdete např. na adrese: https://www.schiedel.cz/ke-stazeni/technicke-podklady
Jaká je stanovená minimální účinná výška pro komínu pro napojení spotřebiče? Mohu na komín o výšce pouhých 5,5 napojit krbová kamna?
Dobrý den, problematiku tzv. minimální účinné výšky nutné pro funkci spotřebiče řeší v čl. 9.2.1.3 ČSN 73 4201. Zde se stanoví, že minimální účinná výška (výška od zaústění kouřovodu do komínu po jeho ústí) je 5 m. V jednotlivých případech je možno připojit lokální spotřebič i do komínového průduchu s menší účinnou výškou než 5 m, pokud se výpočtem prokáže, že tato výška je pro daný spotřebič dostačující. Doporučuji nechat provéstt výpočet spalinové cesty pro Váš konkrétní spotřebič, jednoduše můžete využít pro zadání například tento odkaz: https://podpora.schiedel.cz/?page=form_s
Zvažujeme koupi novostavby rodinného domu který nemá komín a chtěli bychom si nechat vystavět komín venkovní (stavebnice či nerezové trubky) pro krbová kamna. Bohužel k jediné stěně kde připadá komín v úvahu je přistavěna garáž tzn. komín by musel nejprve projít zdí mezi obývacím pokojem a garáží a teprve pak střechou garáže ven. Je toto řešení možné? Není v rozporu s normami?
Dobrý den, při použití certifikovaného systému s garantovanými parametry to problém není. Napojení kouřovodu od krbových kamen skrz zeď do komínového tělesa rovněž neodporuje platným předpisům. Komín musí být po celé délce kontrolovatelný a čistitelný. Není-li to možné zajistit přímo z ústí komína (opřený žebřík opradu nestačí), lze využít čl 8.2.4.1 ČSN 73 4201 z roku 2010, který připouští zřízení kontrolních a vymetacích otvorů (dvířek) nad střechu budovy nebo půdního prostoru tak, že tento otvor nebude ve vzdálenosti větší než 6m od komínového ústí. Myslím, že ve Vašem případě je možné použít jak klasickou stavebnici, tak i některý lehký systém (inspirace např viz předchozí dotaz), je na zvážení, která z variant bude pro Vás technologicky přijatelnější.
Kupujeme hotový dům, který je vytápěn jen elektřinou a my máme strach, že v zimě nebude vytápění spolehlivé a my zůstaneme bez topení. Dům nemá komín a my bychom rádi instalovali krbová kamna. Je možné komín do domu vestavět dodatečně? Neradi bychom zároveň v domě moc bourali, je možné instalovat nějaký komín i bez zbytečných demoličních prací?
Případ, který řešíte, není ojedinělý a myšlenka pořízení druhého nezávislého zdroje vytápění je rozhodně správná. Dodatečná vestavba je každopádně možná, výhodné může být použití lehkých nerezových komínových systémů, jejich stavba klade menší nároky na zásah a stavební úpravy stávajících objektů. Pro inspiraci doporučuji třeba tento odkaz: https://www.youtube.com/watch?v=u9_NimXAHME&list=UURsjiSD1OxcW-ari_6SbLKg&index=4&feature=plcp Dále Vám jistě poradí přímo některý z techniků firmy.
Do místnosti na chalupě bych chtěl instalovat krbové kamna. Místnost nemá komín. Chtěl bych ho zřídit za venkovní stěnou u sedlové střechy. Komín by sloužil jen pro tyto krbové kamna. Jaký komínový systém bych měl použít?
Pro Váš záměr můžete použít “klasický” stavebnicový komín s keramickou vložkou přistavěný k vnější stěně. Je třeba dodržet bezpečnou vzdálenost od hořlavých materiálů (obvykle 5 cm) a komín přikotvit k nosné stěně vždy po cca 3m. Komín je nutno založit na dostatečně únosný základ. Druhou možností je zvolit lehký nerezový komín, jeho stavba je jednodušší, je ovšem otázkou, jak bude nerezové těleso na stěně chalupy vypadat.
V novostavbě přízemního rodinného domu je uvažováno s krbem (krbová vložka o výkonu 10, příp. 13kW, bez výměníku tepla)napojeným na jednoprůduchový komín Schiedel UNI, dle vyjádření firmy, nabízející provedení krbu spostačujícím průměrem průduchu 16 cm. Celková výška komínu je 7,5m od podlahy 0,00. Prostor, kde bude krb umístěn má plastová okna a balkonové dveře s možností mikroventilace. Jaká varianta komína by byla pro daný případ nejvhodnější (s ohledem na zajištění dostatečného množství vzduchu pro spalovací proces)?
V novostavbě s těsnými otvorovými výplněmi je vždy lepší, pokud bude provozován spotřebič jako nezávislý na vzduchu v místnosti. Na trhu je již celá řada spotřebičů vybavených hrdlem pro přívod externího vzduchu – ten může být přiveden dobře izolovaným potrubím pod podlahou nebo tepelně izolovanou šachtou v komínovém tělese. V tomto případě bych “nahradil” komín UNI komínem ABSOLUT.

Nové komíny

Moderní komínové systémy mají takové vlastnosti, že je lze bez problémů využít ve všech typech staveb, stejně jako v dřevostavbách nebo v energeticky úsporných či dokonce pasivních domech. S komínem se stáváte nezávislí na dodávkách ostatních energií.

Vsaďte na prověřené výrobce

Úkolem komína je odvádět spaliny, musí být proto spolehlivý a bezpečný. Spolu s tím musí mnoho let čelit extrémní zátěži. Rozhodně se proto vyplatí upřednostnit kvalitní a léty prověřené značky. Důležité je zkontrolovat si i to, že komínový systém má všechny potřebné certifikáty.

Z hlediska konkrétních parametrů závisí na tom, zda se bude jednat o komín jedno či dvouprůduchový, jaký je výkon spotřebiče a čím se v něm bude topit. Komín musí být také dobře postaven a při jeho výstavbě musí být respektovány bezpečnostní předpisy.

Nesmí se také zapomínat na jeho pravidelné čištění, kontrolu a údržbu. Komínové systémy Schiedel jsou konstruovány tak, aby byla jejich montáž co nejjednodušší a eliminoval se počet možných chyb. Díky tomu lze komín postavit i během několika málo hodin.

Komín jako šitý na míru

Současný sortiment komínů Schiedel umožňuje vybrat si komín přesně podle představ majitele domu – pro připojení spotřebičů na pevná, kapalná i plynná paliva. Vybírat lze ze dvou základních typů – stavebnicových systémů s keramickou vložkou a lehkých třívrstvých nerezových systémů.

Komínovou sestavu lze pořídit i v podobě Schiedel Kingfire Parat sestávající se z komínu, který má do své paty přímo integrovanou krbovou vložku. Předností této technologie je úspora místa v objektu, rychlá montáž a zajištění optimálního spalování i maximálního využití paliva.

Nerezové systémy

Lehké nerezové komíny, nevyžadují zřízení základů, lze je kotvit přímo na zeď. Mohou stát z vnější strany na fasádě a nejsou přitom nijak závislé na vnitřní dispozici objektu. Lze je umístit i dovnitř objektu. Příkladem může být komín Schiedel Kerastar s vnitřní keramickou tenkostěnnou vložkou, která výborně odolává jak vlhkosti, tak i při vyhoření.

Tenkostěnná keramická vložka, která je uvnitř systému, je od vnějšího nerezového pláště odizolovaná rohoží z minerálního vlákna, jež spolehlivě odolává tepelné zátěži a zaručuje nízkou teplotu vnějšího povrchu pláště komína.

Dalšími z řady nerezový komínů jsou systémy ICS a Permeter s vnitřní vložkou z kvalitní nerezové oceli a tepelnou izolací z vysoce jakostního minerálního vlákna. Systém Permeter lze pořídit v barvě černé, šedé a bílé.

Konstrukce moderních komínů

Komín se skládá z několik důležitých částí. Základem je komínová pata, která slouží k odvodu vzniklého kondenzátu a k čistění komínového tělesa. Komínová pata se staví z jednotlivých dílů nebo může být monolitická.

Další důležitá část komína je sopouch – místo, kde se na komínové těleso připojuje kouřovod, odvádějící spaliny od spotřebiče. Sopouch může být pod úhlem 90° (nejčastější řešení) nebo pod úhlem 45° (řešení pro krbová tělesa). U nerezových komínů je výběr sklonů ještě širší. U napojení kouřovodu je důležitá dilatace sopouchu a kouřovodu, které mohou být z odlišných materiálů, tudíž mají rozdílnou roztažnost. Místo je namáháno vysokými teplotami a hrozí zde při špatné montáži poškození komínového tělesa.

Poslední část, které je potřeba věnovat zvýšenou pozornost, je komínová hlava. Materiál komínové hlavy musí odolat i extrémním povětrnostním podmínkám. Lze použít např. obezdívku z mrazuvzdorných lícových cihel nebo betonové prstýnky Final.

Keramické komíny

Komíny s keramickou vložkou nohou být dvouvrstvé nebo třívrstvé. Příklad dvouvrstvého je komín Schiedel Absolut, s tvárnicí s integrovanou tepelnou izolací a tenkostěnnou profilovanou vložkou. Na tento systém lze napojit i spotřebič, jehož provoz je nezávislý na vzduchu v místnosti (uzavřený spotřebič). Přívod spalovacího vzduchu je pak řešen izolovanou šachtou v komínovém tělese.

Absolut lze umístit i do nízkoenergetických a pasivních domů. Mezi třívrstvé keramické komíny patří UNI ADVANCED a STABIL. Tyto komíny mají betonovou tvárnici s keramickou vložkou a tepelnou izolací z vláknitých rohoží. Systémy mají tzv. zadní odvětrání, které umožňuje provětrávání prostoru mezi vložkou a tvárnicí a odvod případné vlhkosti z izolace.

Kontaktní formulář / Objednávka

4 + 15 =